Už jsme si probrali příkrmy ze všech stran, zbývá pár maličkostí. Teď budu možná lehce fušovat i do jiných oborů, ale se stravováním to stále úzce souvisí.

Kdy je nejlepší doba na krmení?

Pro ty první pokusy doporučuji, aby bylo miminko vyspané a v dobré náladě. A i vy abyste měli dostatek času a zrovna nespěchali např. k doktorovi.  Pro miminko to je v jeho životě zase nový krok. Maminky si mnohdy na tuto slavnostní chvíli dlouze všechno chystají , ale jestli zrovna nebude miminko spolupracovat, nic do něj stejně nedostanete. Ať máte kameru nainstalovanou sebelépe.

Později si už musíte odpozorovat, jak reaguje zrovna to vaše dítko. Někdo má lepší zkušenost, když je miminko vyspané a hladové. Dá trochu příkrmu a poté ještě dokrmí mlékem. Jiní si zase pochvalují, když nejprve nakojí, takže je miminko spokojenější, a až poté začnou hledat lžičku. Já osobně jsem ty první pokusy ani nijak s kojením nespojovala. Zkrátka někdy mezi 2 kojeními, když mělo mimčo dobrou náladu, tak jsme na to vlítli. Už se opakuji, ale kojenec to nejprve bere jen jako další zábavu. Pokud se miminko po vašem jídle už nějakou dobu natahuje, můžete mu dát ochutnat např. maličký kousek melounu nebo okurky (nebo jinou vhodnou potravinu), není potřeba běžet něco speciálního chystat.

A jestli je lepší doba v poledne nebo večer? Opět to záleží jen na vás. Už jsme si řekli, že prvním příkrmem nemáme nahradit celé kojení. Takže je to absolutně jedno. Klidně ve 3 odpoledne. 😊

Jakou miminku koupit nejlepší židličku?

Tato otázka nepatří do poradny nutričního terapeuta, ale spíše fyzioterapeuta. Přesto si dovolím stručně odpovědět, protože opakování těchto informací není nikdy dost. Pokud totiž miminko samostatně nesedí (což ve 4 a z valné většiny ani v 6 měsících skutečně neumí), do žádné židličky nepatří. Maximálně do takové s novorozeneckou vložkou, kde je spíše v pololeže. Dají se samozřejmě sehnat i různá lehátka nebo speciální židličky. Pokud však nechcete investovat do dalších kousků nábytku jen na pár měsíců, není vůbec potřeba je zbytečně kupovat. Stejně dobře může posloužit i autosedačka – vajíčko. Abyste ale nemuseli každý den prát potah, doporučuji vystlat ji látkovou plenkou. (Vyzkoušeno za vás! 😊) Samozřejmě není vhodné mít miminko v takové poloze dlouhodobě, ale pro tu chvíli krmení jde tolerovat.

Při troše šikovnosti se dá miminko samozřejmě nakrmit i bez speciálních pomůcek. Je ale potřeba ho v ruce držet v klubíčku, nikoliv posazeného na klíně. To je totiž stejně nevhodný způsob předčasného posazování, jako když ho posadíme do židličky. A že se předčasným posazováním zbytečně nadměrně přetěžuje svalstvo trupu miminka, jste už určitě slyšeli.

Pro samostatně sedící miminko je pak už nejvhodnější rostoucí židlička, aby mělo oporu nohou a tak správnou polohu celého těla. Dají se samozřejmě pořídit i s nástavci pro ještě nesedící děti. Koupi kvalitní rostoucí židličky oceníte ještě u dítěte v první třídě při psaní úkolů, takže ji využijete několik let. A tímto odstavcem přestávám fušovat do řemesla fyzioterapeutům. 😊

Lžička, kapsička, lahev s dudlíkem nebo jen tak do ruky?

Pokud mluvíme o prvním seznámení s příkrmy, jsem zastánce buď klasické lžičky, nebo kousku jídla do ručičky, ať si ho zkoumá a olizuje. Důležité je v těch prvních momentech na miminko opravdu nespěchat. Jestliže ho krmíte lžičkou, klidně mu ji taky půjčte do ruky, ať si s ní pohraje, podívá se, co to držíte za nový nástroj. Lžičku stačí jen trochu do příkrmu namočit a dát ochutnat. Sledujte jeho reakci. Dá si ještě jednu? Počkejte, než má zase prázdnou pusinku. Nebo to zkusíme zase zítra? Opravdu není potřeba nikam pospíchat. Může trvat klidně několik týdnů, než se dostanete na celou skleničku nebo mističku. Je potřeba svoje dítě pozorovat, však ho znáte nejlépe, a řídit se jeho potřebami.

Později na cestách možná využijete zase kapsičky. Oceníte, že k tomu není potřeba další nádobí a větší miminko si ji může držet samo. Určitě bych se ale na tento způsob krmení neupínala jako snad jediný už od prvních příkrmů. Jde nám přece o to, aby se miminko naučilo jíst, a hádám, že vy sami taky všechno jídlo nesajete z nějakého sáčku. Stejný pohled mám i na kaše v láhvi s dudlíkem. Něco jiného je výjimečné podání, zdravotní postižení nebo např. nespolupracující jedenáctiměsíční miminko, u kterého se už maminka pomalu staví na hlavu, aby do něj něco aspoň nějak dostala. Pak chápu, že hledá všechny možné způsoby. Přesto by to neměl být jediný zdroj krmení.

Jak to do toho miminka nacpat? 

Nijak. Když dá najevo, že nechce, nenuťte ho. Jistě k tomu má nějaký důvod. Věřte mu, i to malé děťátko umí poznat, že (už) nechce. Malé čtyřměsíční miminko možná potřebuje ještě nějaký čas, počkat pár dní. Jiné může být nevyspané, bolavé nebo už najezené. Dokonce může být naopak i příliš hladové, a proto nejí! Z počátku si miminko totiž ještě příkrmy nespojuje se zahnáním hladu. Má to spíše jako zábavu, experiment, poznávání. Takže může pomoct mu dát nejprve trochu mléka a příkrm zkusit až potom. Možná mu nevyhovuje konzistence, nebo je ta přesnídávka ze včera už zkažená. Jde o hledání možných příčin a různých způsobů, jak miminko s novou potravinou seznámit. Maminky musí být mnohdy hodně vynalézavé. Když budete dítě do jídla i přes jeho nevůli nutit, vybudujete v něm jen ještě větší odpor. A později možná budete bojovat ještě víc. A za to to opravdu nestojí.

Závěrem

Pro první seznámení s novými potravinami nemusíte pořizovat speciální vybavení. Řiďte se chutí a potřebami svého miminka. Řekne vám nejlépe, jak nebo kolik toho chce sníst.