Často se maminky přou i o tom, jestli je lepší příkrmy vařit doma, nebo je větší jistota koupit je v obchodě. Tak se na to pojďme podívat.

Je jedna možnost správně a druhá špatně?

Hned na začátku si musíme uvědomit, že každá máme jiné možnosti. Někdo bydlí v domku se zahrádkou, pěstuje si vlastní zeleninu (sice bez certifikace Bio, ale vůbec ji nestříká ani zbytečně nehnojí a kvalitou by tu oficiální Bio mnohdy předčila). Jiný je možná v bytě v centru města a na každém rohu má obchod s dětskou výživou. Někdo má jedno dítě a je plně na mateřské dovolené, druhý možná pracuje na částečný úvazek a stará se o 3 děti. Někdo má vaření jako koníček, jinému se snad podařilo připálit i čaj. Není potřeba se srovnávat a hledat vítěze. A tak je vlastně i odpověď na úvodní otázku jednoduchá: Není nezbytně nutné příkrmy kupovat, ani není nezbytně nutné je vařit.

Domácí je domácí

Doma máme samozřejmě výhodu, že je to (většinou) finančně výhodnější, ekologičtější, víte, co tam dáváte a v neposlední řadě to (doufám) připravujete s láskou. A to se taky počítá. Když je miminko větší, můžete jídlo připravovat společně a je to jistě větší zábava než odšroubovat víčko skleničky a obsah ohřát v mikrovlnce. Na druhou stranu to chce (zvláště pro první příkrmy) vybírat kvalitní suroviny. Upřímně nevím, kdybych neměla přístup k domácím zdrojům a třeba neměla finance na Bio produkty, jak bych to řešila. Protože než kupovat nějakou „no name“ zeleninu a maso v marketu nebo pochybných trzích a pak se s tím doma ještě vařit, to bych možná rovnou skočila pro dobrou skleničku.

Kupované příkrmy

V obchodě nalezneme širokou škálu výrobků v různé cenové relaci. Vždy je ale při výběru potřeba číst složení. U již hotových příkrmů najdeme lepší a naopak horší výrobky – se zbytečnými přídatnými látkami nebo vyrobené více z cukru a vody než z ovoce. Teď to napíšu naprosto otevřeně: Než kupovat ovocnou přesnídávku značky Cvrček nebo kapsičku Hello, to dejte dítěti raději jablko. Uděláte mu tím mnohem větší službu.

V rámci testování jsem několik skleniček nakoupila a zkoušela v praxi. S nadšením jsem např. vybrala pouze masovou skleničku, že by to mohla být ideální volba pro ty, co nemají přístup k dobrému masu, ale zeleniny mají dostatek (lze to různě míchat). Nadšení opadlo, když jsem po přečtení složení zjistila, že maso tvoří pouze 40 % obsahu, většinu tvoří voda a rýžová mouka. Ne že by to bylo něco škodlivého, ale je přece naprosto zbytečné platit za vodu a rýžový škrob, když chceme maso. Zde musím tedy znovu zdůraznit potřebu číst pozorně složení výrobku. Vymstilo se mi spolehnout se na již vyzkoušenou značku s jinak poměrně dobrým složením. A to nemluvím o tom, že to moje děti stejně nechtěly jíst, protože to zkrátka a dobře moc nevonělo. Ale tím nezpochybňuji, že to jiným může vyhovovat.

Kojenecká výživa (najdete na ní označení, od kolika měsíců je vhodná) podléhá jiné legislativě, takže by v ní neměl být problém. Na druhou stranu se ale přesto stává, že musí být celá šarže z prodeje stažena, ať už kvůli zjištění nadlimitního obsahu pesticidů (dokonce i v Bio produktech!), tak třeba kvůli zjištění plísní, cizího předmětu nebo čistících prostředků.

Konečné rozhodnutí je tedy na vás a vašich možnostech. V každém případě je důležité vybírat kvalitní výrobky (ať už kvalitní suroviny na vaření doma nebo již hotové příkrmy ve skleničce). Samozřejmě to lze dle potřeby kombinovat. Já sama jsem naprostou většinu jídla dětem vařila. Pro letní dítě, které přecházelo na příkrmy v zimě, kdy už není tolik možností sezónních potravin, jsem měla přichystané příkrmy ve sklenicích nebo suroviny v mrazáku. Ale když jsem jim chtěla dopřát nějakou specialitu (např. nějaký druh masa, který jsem jinde zrovna nesehnala), při cestování nebo toho na mě prostě jen bylo ten den moc a nemohla jsem vařit, vůbec jsem se nebála skleničku koupit.

Bio nebo ne-Bio

Ačkoliv pro dospělé úplně fanda Bio nejsem (jen ve zkratce: nápad sice dobrý, ale mouchy ještě zdaleka nejsou vychytané), osobně si myslím, že pro děti je to opravdu lepší volba. Sama jsem pro ty nejmenší ovoce a zeleninu (kterou jsem neměla doma) v Bio kvalitě kupovala. Co se týče kupovaných hotových příkrmů, víc než na Bio a ne-Bio bych hleděla na opravdu dobré složení – to ale ty Bio většinou mají. Nutně to ale neznamená, že co je nejdražší, musí být nejlepší. Ve stejné kvalitě lze mnohdy najít podstatně levnější výrobky. Přiznám se, že já bych třeba super bio ovocnou kapsičku s 90 g obsahem za 50 Kč opravdu nekoupila. Ještě navíc na ty první příkrmy, kdy mimčo jednou ochutná, víc nechce a vy to můžete vyhodit. Za takovou cenu mu můžete koupit kvalitní rybu a zeleninu a uvařit doma příkrm mnohdy i nutričně mnohem hodnotnější.

Výběr potravin

Kromě výběru kvalitních potravin chci zmínit ještě jednu věc. Vařit bychom (především těm nejmenším) měli ze základních potravin, co nejméně průmyslově zpracovaných. Pro první seznámení s bílkovinou masa je jistě vhodnější libový kousek masa než dušená šunka. Nenechte se názvem „Dětská šunka“ nebo „Šunka pro děti“ zmást. Paradoxně jde někdy ještě o horší výrobky.

A tak to je i v dalších oblastech.

Abychom miminko vystavili alergenu kravského mléka, můžeme mu dát ochutnat lžíci jogurtu. Ale tím myslím kvalitní neochucený bílý jogurt. Nikoliv vanilkový smetánek nebo čokoládový jogurt. Někdy se maminky brání, že ten kyselý jogurt dítěti přece nemůže chutnat. Dají se ale vybrat třeba jiné varianty. Např. klasický selský jogurt (Hollandia, Kunín, ale i další) až tak kyselé nejsou, zkuste samy. 😊 Miminka jsou právě kouzelná v tom, že zatím nejsou naučená na přesolená a přeslazená jídla jako my dospělí, takže ty přirozené chutě i daleko lépe přijímají. A možná si ještě vzpomenete, že mimčo nechtělo ani první mrkev. A taky si zvyklo. I bílý jogurt je nová chuť a může chvilku trvat, než ji přijme. Ochutit jde i čerstvým ovocem nebo ovocnou přesnídávkou.

Pokud budete dostatečně trpěliví, nebudete muset v 8 měsících u odstaveného dítěte řešit, že neprospívá, nechce jíst a jediné, co vezme na milost, je sušenka nebo čokoládový jogurt. A v předškolním věku už snad řešit počínající obezitu nebo naopak nedostatečné přibírání, když dítě odmítá prakticky všechno.

Kdy můžu dát křupky?

Nevím, jestli to přijde jen mně, ale s křupkami se v posledních letech taky poměrně roztrhl pytel. Křupka se krásně vejde do ručičky, takže je oblíbená jak u miminek, tak mezi maminkami, že dítko na chvíli zabaví. Určitě není špatně, když ji miminku občas dáte. Problém ale vidím v tom, že to někteří rodiče považují za cosi „zdravého“, co můžou miminku dávat bez omezení. Kromě toho, že se nedají potraviny rozdělit na zdravé a nezdravé, tak na obyčejné kukuřičné křupce toho až tak moc hodnotného opravdu není. Samozřejmě je výhoda, že si tím dítko může cvičit motoriku, kousat a má na chvilku zábavu.

Problém už ale začíná být, když má miminko např. následující jídelníček: Na snídani pár křupek (víc jsme do něj nedostali), na oběd ovocná kapsička, na svačinu aspoň tu křupku nebo „dětskou“ sušenku a na večeři další kapsičku. Ačkoliv sama o sobě není špatná ani křupka ani kapsička, záleží na nás, jak je do jídelníčku zařadíme a i jak je miminko staré.

Dívejte se kdyžtak v obchodě po produktech bez soli, umělých barviv a sladidel. Kromě kukuřičných křupek můžete najít také pohankové, rýžové i další, takže máte pestřejší výběr. Ale k životu je dítko taky nutně nepotřebuje. A vy si tak možná ještě odpustíte pár nadávek, když nebudete muset sbírat oslintané křupky po celém bytě, protože se náramně dobře lepí.

První příkrmy vás nemusí stát celou výplatu aneb recept na kaši za pár kaček

Občas si lidé stěžují, že na zdravý životní styl nemají peníze. „A to mimino co stojí peněz! To jsou všechny ty speciální pomůcky a to jídlo? Ani nemluvím… To je tamhle speciální kaše, tu zase bio kapsička, do auta sušenky pro batolata, ať zvládneme cestu! Kde na to mám pořád brát?“

Mám pro vás dobrou zprávu: Nic z toho kupovat nemusíte. Na druhou stranu, pokud na to finance máte a kupovat to chcete, tak vám to neberu. Ale jako není potřeba kupovat ovocnou kapsičku za 50 i více korun, tak ani není potřeba kupovat speciální kaše.

Uvařit ji stejně dobře můžete i doma: Stačí mít po ruce jakoukoli (pseudo)obilovinu, smíchat s vodou a uvařit. Ani není potřeba odstříkávat mléko nebo k tomu dokupovat mléko umělé. Větším dětem můžete vařit klidně (půl na půl) s kravským mlékem. Kaši můžete (podle stáří miminka a již zavedených potravin) dochutit ovocem (ovocnou přesnídávkou) a/nebo jogurtem. Možná vás překvapí, jak vás pak porce takové kaše přijde jen na pár korun. Zabere to snad jen o minutku déle, než když zalejete instantní kaši horkou vodou.

A že to nebude mít miminko dostatečně pestré? Ale kdeže! Můžete použít celou řadu výchozích surovin, namátkou: pohanka, kukuřičná krupice, pšeničná krupice, amarant, quinoa, rýže nebo rýžové vločky, ovesné vločky, špaldové vločky, jáhly….

Na druhou stranu je potřeba říct, že instantní kaše nejsou ani nějaké velké „zlo“. Dokonce se procesem výroby stane obilovina o něco stravitelnější. Z mého pohledu jde ale mnohdy o zbytečné tahání peněz. Když se (pseudo)obiloviny zařazují pomalu a s rozumem, respektuje se samotné dítě (zda např. nemá zácpu), nevidím žádný problém ve vaření kaší doma. Nevidím důvod, aby dítě, které je plně kojené, nepotřebuje dokrmování umělým mlékem, najednou muselo mít kaši od stejného výrobce nebo abyste kupovali umělé mléko jen na přípravu kaše. Jde to zkrátka i bez něj.

Stejně tak není třeba kupovat (mnohdy předražené) speciální sušenky. Doma si zvládnete upéct buchtu nebo koláč kolikrát i s lepším složením. Tomu se ale budu více věnovat zase někdy příště.

Závěrem

Z nutričního hlediska příliš nezáleží na tom, zda jde o příkrm kupovaný nebo domácí. Jde spíše o složení jak jednotlivého příkrmu, tak složení celého jídelníčku. Záleží na vás, k čemu se přikloníte, nebo čemu více důvěřujete. Musíte zohlednit svoje možnosti, ale třeba i chuť miminka. Některé děti kupované příkrmy zcela odmítají (ono co si budeme povídat, některé nevypadají ani nevoní zrovna vábně), jiné děti – zvyklé od malá na kupované – mohou odmítat příkrmy připravené doma. Ať už budete miminku vařit nebo všechny příkrmy kupovat, dávejte přednost kvalitním výrobkům.

A ještě jednou chci připomenout, že můžeme klidně šetřit svoji peněženku a nemusíme kupovat rádoby nezbytné speciální výrobky pro děti (jako je umělé mléko pro kojené děti, instantní kaše, speciální batolecí sušenky apod.).